Dvorským fotbalistům schází umělý trávník říká v rozhovoru pro klubový web František Fejk

Upřímně, moc jsem to tak ani nepociťoval. Spíše bych uvítal, kdyby zimní příprava mohla být ještě o pár týdnů kratší (úsměv). Ale každý dobře ví, že je to prostě taková nutnost, která se musí podstoupit a již od poloviny ledna vyběhnout na umělku, do haly či do posilovny a být připraven i na méně příjemné tréninkové jednotky.

Podle mě byla zimní příprava dobře postavená. Teď myslím vzhledem k našim místním podmínkám. Zda byla i efektivní, ukáže až začátek sezony. Pondělky vždy patřily posilovně, kde jsme pracovali především na kondici a také jsme zde využívali možnosti regenerace po víkendovém přátelském zápase. Dále jsme dvakrát v týdnu dojížděli do Nového Města na umělku a jednou týdně jsme trénovali v místní hale či jsme šli na výběh do parku. Pokud každý k přípravě přistupoval zodpovědně, neměli bychom po kondiční stránce za soupeři zaostávat.

Přijde mi, že ačkoliv jsme v přípravě věnovali pět dní v týdnu fotbalu, tak jsme toho paradoxně až zas tak moc natrénovat nestihli. Nevím no, možná to bude tím, že pouze na polovině všech tréninků jsme mohli využít umělého trávníku standardních rozměrů fotbalového hřiště a tím pádem možnosti nácviku tak byly značně omezené. Anebo mám tento pocit jen proto, že se blíží první mistrovské utkání a jsem plný očekávání, jak se nám vstup do sezony vydaří.

Já jsem letos neodtrénoval celé přípravné období, takže jsem se ani nemohl zúčastnit všech přátelských utkání. Z těch, které jsem stihl, se mi asi nejlépe jevil náš herní výkon v zápase s Převýšovem, tedy klubem hrajícím ČFL. Sice jsme prohráli, ale bylo tam takzvané srdíčko (smích).

Popravdě, už tomu ani moc nevěřím. Nebo přesněji, věřím, že někdy v budoucnu umělý povrch ve Dvoře vyroste, ale v dohledné budoucnosti horizontu několika let to pravděpodobně nedopadne. Já už jsem se ale s touto skutečností tak nějak smířil, vlastně nic jiného nám ani nezbývá. Prostě se v zimě bude dojíždět. Mrzí mě to spíše vůči mladým klukům, kteří by třeba rádi začali v tomto městě fotbal hrát, jenže když rodiče vidí aktuální stav našeho materiálního zabezpečení, tak raději dají děcko do jiného oddílu nebo mu vyberou jiný sport. Jedno hřiště všechny věkové kategorie fotbalistů prostě nemůže utáhnout. A to slouží ještě atletům, hasičům atd.

V našich posledních přípravných zápasech padalo gólů poměrně dost. Takže si myslím, že v sobotu diváci nějaký ten gól taky uvidí. Soupeř ale na podzim moc branek neinkasoval, má kvalitní obranu dirigovanou zkušeným Vanišem. Je fajn, že se hraje na přírodním povrchu a co pamatuji, tak v Letohradu byl vždy trávník dobře připraven. Osobně se na zápas moc těším, tak doufejme, že se nevrátíme domů s prázdnou.

Absolutně bez problému. Ondra už u nás před rokem působil, takže se vrátil do známého prostředí, Bradka je z Jaroměře, odkud pochází i Podol a Škoďák, takže oni mu určitě rádi pomůžou se začleněním do týmu. Oba jsou to bezesporu kvalitní hráči se zkušenostmi z vyšších soutěží. Jirka hrál dokonce dlouhá léta naši nejvyšší soutěž, takže jeho individuální dovednosti, především přehled ve hře a organizační schopnosti, budou velice užitečné.

Kombinační hra s rychlým přechodem do útoku – takový ideál. Kvalitní defenzíva je základem úspěchu a o bojovnosti ani nemluvím, to je samozřejmost. Někdy se to ale sejde tak, že nic z toho nefunguje… Od čeho bychom se asi měli odpíchnout, je zlepšení přechodové fáze do obrany po ztrátě míče, na které se aktivně podílí všech jedenáct hráčů. Velice se mně na podzim líbil herní projev například Ústí nebo Vysokého Mýta, kde právě tato činnost dobře fungovala, a proto oba tyto zápasy pro nás byly velmi těžké.

Lépe se určitě cítím na středu zálohy či v podhrotové pozici. Raději si pro míče chodím do hloubi pole, kde je i více možností ke kombinaci. Neznamená to ale, že bych se na kraji zálohy necítil dobře. Navíc trenér nám vždy před zápasem připomíná, ať využíváme variabilitu herních postů, takže se se spoluhráči během zápasu různě střídáme. Prostě jsem hlavně rád, že můžu být na hřišti.

Jasně, snažil jsem se být na každém domácím zápase. K hokeji mám velmi kladný vztah, protože jsem ho sám v mládí ve Dvoře hrál. Z toho, co se hokejistům letos povedlo, mám samozřejmě velkou radost. Moc jim gratuluju a jen doufám, že se povezou na vítězné vlně i v kvalifikaci o baráž.

Hrozně moc bych jim to přál. Derby s Trutnovem a Vrchlabím – to by bylo super. Vnímám, že hokej byl posledních pár let v našem městě spíše v ústraní. Minulý rok se změnilo vedení, s tím přišlo několik šikovných hráčů a rázem je z toho titul. Fanoušci byli hladoví po hokeji a teď dostali tu možnost, aby jím zase mohli žít. Pokud by se povedl postup do druhé ligy, euforie by mohla i nadále pokračovat a sport tak zase spojovat lidi v našem městě.

Pro klubový web Tomáš Otradovský