Richard Bona Cameron/USA special concert with CZ/SK Band

Společenské centrum UFFO, Náměstí Republiky 999 , Trutnov, 54101

Česko-slovenská pocta fenomenálnímu baskytaristovi ze Země hudebních tygrů. Chcete znát tajemství oslnivé hry Richarda Bona a jeho vlivný podíl na hudbě 21. století? Důvod jeho mezinárodní slávy a proč před ním smekají Paul Simon, Bobby McFerrin, Pat Metheny, Herbie Hancock nebo Salif Keita? Vždyť i Joe Zawinulovi stačilo na prokouknutí Bonova mistrovství pár minut, aby…

Česko-slovenská pocta fenomenálnímu baskytaristovi ze Země hudebních tygrů.

Chcete znát tajemství oslnivé hry Richarda Bona a jeho vlivný podíl na hudbě 21. století? Důvod jeho mezinárodní slávy a proč před ním smekají Paul Simon, Bobby McFerrin, Pat Metheny, Herbie Hancock nebo Salif Keita? Vždyť i Joe Zawinulovi stačilo na prokouknutí Bonova mistrovství pár minut, aby ho vzápětí přizval na koncert s jednoduchým pokynem: sleduj mou levou ruku. Zajímá vás, kde přišel Bona k tak úžasnému nadžánrovému a multikulturnímu rozpětí, naprosto unikátní technice a za co získal na cenu Victoires de Jazz, nominaci na Grammy nebo profesůru na newyorské universitě? Jednoduchá odpověď: pochází ze středoafrického Kamerunu a celý svůj život se k jeho hudebním tradicím hlásí. Proto dodnes zpívá v rodné řeči: „Lidé hrají hudbu tak, jak mluví, protože hudba vychází z jazyka.“
Maturovat z jazyků byste v Kamerunu asi nechtěli: přes dvě stě padesát dialektů, to už dá pořádně zabrat. Úzce s tím souvisí různorodost ojedinělé kamerunské hudby. Stovky regionálních stylů, stojících na výrazných rytmech přivedlo Západ k označení Kamerunu za Zemi nezkrotných hudebních tygrů. Excelentním vývozním artiklem jsou především baskytaristé: Etienne Mbappe (Ray Charles), Armand Sabal Lecco Lecco (Peter Gabriel, Jaco Pastorius) a samozřejmě Richard Bona.
Ambasadorem kamerunské hudby zůstává Richardův dávný kapelník, ikonický saxofonista a zpěvák Manu Dibango, jehož hitová nahrávka Soul Makossa předznamenala v 70. letech nástup afropopu, dobyla takřka celou planetu a Michaela Jacksona naučila, co je to pořádné funky.
Traduje se, že když se v Kamerunu sejdou dva chlapi a je po ruce balafon, slova ztrácejí smysl. Richard Bona pochází z rodiny griotů a dřevěný balafon, ponejvíc spojovaný s tranzovním vesnickým stylem bikutsi, se stal jeho prvním nástrojem. Když v jedenácti letech opustil rodnou vesnici a zamířil do města Douala, dorazil tam ve chvíli, kdy Messe Martin, přezdívaný Otec moderního bikutsi, nahradil balafon kytarou a zvuk dřeva přetransformoval do kytarových strun. Nejpřičinlivějším žákem Messiho se stal kdo? Jasně, Richard Bona. Intuitivně, s vrozenou genialitou hudebníka k tomu historicky zrozeného, přešel i k jazzu a baskytaře: stačilo, aby mu dali poslechnout album Jaco Pastoriuse a po čtyřech měsících zněl jako nikdo jiný ve městě.
Ve škole mu říkali Fantomas: to protože se tam skoro neukázal; raději hrával v klubech. Nic se na tom nezměnilo ani během hudebních studií v Německu a ve Francii: jen tak se ale potkal s francouzskou jazzovou špičkou a zaměstnal ho Manu Dibango. Opačný názor měly francouzské úřady: odmítly mu prodloužit povolení k práci, protože ve Francii v té době prý na ni čekalo 1604 baskytaristů. Ať už to byla nebo nebyla pravda, Richard Bona přesídlil do New Yorku a jeho kariéra najela na vysokorychlostní a především co do pověsti dalekonosný režim.
Brilantní baskytarista s naprosto nevšední, divoce vynalézavou rytmickou technikou, skvělý zpěvák a showman nestačil brát nabídky od největších jazzových, rockových a popových hvězd. Uplatnění našel také na scéně world music: Susheela Raman, Salif Keita, Lokua Kanza a další velikáni mu vděčí za rytmický tah svých nejlepších nahrávek. S debutovým albem Scenes from My Life, natočeném na podnět Branforda Marsalise, se od roku 1999 Richard Bona zařadil i mezi výsostné skladatele.
Nezamešká přitom jedinou příležitost připomenout, že jeho rytmicky nepředvídatelnou hudbu se vším všudy definují tradice z kamerunského deštného pralesa.
Dokáže žít zároveň v minulosti i budoucnosti, uplatnit se v jakémkoliv žánru, virtuózně doprovodit a hypnoticky inspirovat muzikanty z opačných koutů světa. V tom spočívá hráčská, autorská a producentská jedinečnost a výjimečnost charismatického Richarda Bony.
Poctu mu v Čechách na ojedinělém koncertu vzdají česko-slovenští muzikanti vedení saxofonistou a flétnistou Michalem Žáčkem.