Autor světoznámých nástěnných maleb v Schönbrunnu byl ze Dvora Králové - aneb J. B. W. Bergl známý a zapomenutý

Byl pokřtěn v den svého narození v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem. Studoval malířskou akademii ve Vídni a byl silně ovlivněn svým učitelem Paulem Trogerem a benátským iluzionismem. Přátelil se se svým spolužákem, také významným malířem své doby, Franzem Antonem Maulbertschem. 

V česky psaných zdrojích bývají vyzdvihovány jeho křížové cesty. V německy psaných materiálech bývá vyzdvihován fakt, že se stal dvorním malířem Marie Terezie, pro kterou vyzdobil dekorativními malbami zdi a stropy pokojů na zámku Schönbrunn, letním sídle rakouských panovníků. Svými idylickými krajinami plnými exotických rostlin a romantických scenérií v nich Bergl vytvořil novou variaci barokní techniky trompe l'oeil (oklamání oka - optickou iluzi tří dimenzí). Jeho díla lze nalézt v mnoha kostelích, klášterech a zámcích Českých zemí, Rakousku a Maďarsku. Zemřel ve Vídni. 

Za jeho vrcholné dílo je pak mezi znalci považována scénická fresková výzdoba bývalého kolegiátního kostela Kleinmariazell z let 1764-65. https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Kleinmariazell_Basilica_-_Frescos 

Největší popularitu Berglovi přinesly nástěnné malby na zámku Schönbrunn, letní rezidenci rakouských císařů. Dříve byly přístupné jen velmi vzácně během státních svátků, od roku 2009 je možné si domluvit skupinovou prohlídku těchto pokojů. Malby v pokojích vznikly mezi lety 1768 a 1777. Fascinující je Berglovo věrné ztvárnění exotických rostlin a plodů z oblasti subtropické Indie, jejichž reálnou podobu mohl nastudovat ve sklenících v zámeckých zahradách. O radu mohl požádat i cestovatele a botaniky, kteří se pohybovali kolem císaře Františka Štěpána. Císařovna Marie Terezie iluzi tropů v chladném přízemí (dnes jsou tyto pokoje známé jako pokoje hrabat z Goëssu - Goëss-Appartements) osobně využívala, když bylo v jiných pokojích příliš horko. Východní a jihovýchodní pokoje využíval korunní princ Rudolf. Nástěnné malby najdete i v Giselině pokoji v západním křídle paláce, který je dnes součástí dětského muzea. 

Zvláštní je, že krátce po smrti císařovny roku 1870 byly malby na zdech zakryty a na jejich znovuobjevní se čekalo až do roku 1891. Proč se tak stalo? Na internetu se důvod jejich zakrytí nedaří nikde dohledat. 

Oficiální prezentace zámku Schönbrunn se třemi fotografiemi maleb je zde http://www.schoenbrunn.at/en/things-to-know/palace/tour-of-the-palace/bergl-rooms.html

V prostorách Schönbrunnu je zakázáno fotografovat a internet je plný historek, jak ty, kteří si udělali snímek, okamžitě z prohlídky vyvedli. Jeden z těchto uměníchtivých hříšníků udělal seznam stránek s fotografiemi z pokojů s Berglovými malbami.
http://www.ornamentalist.net/2008/01/jw-bergl-bohemian-muralist-in-vienna.html 

 

Jan Václav Bergl namaloval tři cykly Křížové cesty: v klášterním kapucínském kostele v Opočně, v kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové a v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Orlici (dnes součást města Letohrad). Ve svém rodném městě Dvůr Králové nad Labem vytvořil pro kostel sv. Jana Křtitele cyklus čtrnácti obrazů křížové cesty v roce 1759. Sám sebe přitom zobrazil na 13. zastavení „Ježíšovo tělo sňato z kříže“ jako Josefa z Arimatie (jde o muže v hnědém rouchu u Ježíšových nohou). 

Další zajímavostí, ačkoli kvalita umění se neměří metrem, jistě je, že královédvorské obrazy jsou největšími olejomalbami, které za svůj život vytvořil (245×160 cm). Dílo zůstalo ve Dvoře Králové jen s přispěním šťastné náhody. V době regotizace se barokní obrazy do gotického kostela "nehodily" a byly darovány (20. května 1893) děkanem Josefem Beranem sochaři Antonínu Suchardovi z Nové Paky. Dokonce snad byly obrazy oknem kostela vyhazovány a Sucharda je defakto zachránil z odpadu. Jeden obraz byl zcela zničen a z některých jsou zachovány pouze fragmenty. Naštěstí 4. ledna 1913 prodali Suchardovi potomci obrazy městu Dvůr Králové nad Labem. V letech 1994–1997 byla křížová cesta zrestaurována a v roce 1998 vystavena v královédvorském městském muzeu - Kohoutův dvůr. 

Na Křížovou cestu se zajděte podívat do muzea - stojí to za to!

Filip Pýcha 

P. S.:  Za doplňující informace, nejlépe opřené o důvěryhodné zdroje, budu velmi vděčný. Stejně tak budu vděčný za uvedení věcí na pravou míru v případě, že se tu snad objevily chybné údaje. 

Zdroje: